ZPĚT

Rodinný dům Karlovice

Karlovice

Stavební parcela se nachází v okrajové části obce, v osamoceném a rozvolněném souboru několika domů, které jsou bez vzájemné historické návaznosti či architektonického konceptu. Pro koncept domu byl určující charakter stavební parcely. Parcela je součástí svahu kopce, má úzký obdélníkový charakter ve směru spádu směrem k obslužné komunikaci. Horní výše položená severovýchodní hrana je vymezena lesem, spodní jihozápadní pak obslužnou komunikací, převýšení mezi nimi tvoří přibližně osm metrů. Dům je na pozemku osazen tak, že hlavní podélná hmota vytváří pohled do uliční zástavby a podtrhuje vymezenou hranici zastavitelného území obce. Dlouhá nepřerušovaná linie střechy a výrazné prosklení přízemní stavby vytváří uměřenou uliční frontu, která zdůrazňuje horizontální řešení domu a koresponduje s horizontální linií hrany lesa nad domem. Vlastní podoba domu je ve výsledku reakcí na řadu faktorů, především na požadavek bezbariérového řešení a přízemní dům. Dále byl určující vlastní tvar a orientace pozemku, linie lesa, dálkové pohledy na Český ráj a uvažovaný charakter zahrady.

Hlavní figuru jednopodlažního domu tvoří podlouhlý obdélný kvádr, který v sobě kromě obytných místností zahrnuje také vstupní verandu a krytou terasu. To vše je sjednoceno pod souvislou okapní římsou a šikmou střechou, jejíž příčný sklon je převzat ze sklonu svahu pozemku. Čelní horizontální linie střechy zároveň odkazuje k horní linii hrany lesa a sadu. Linie lesa je tak vtažena jako součást celkového architektonického řešení kompozice. Horizontální charakter je podržen vodorovným obložením zdřevěných palubek. Okenní otvory na hlavní hmotě domu jsou voleny přes celou výšku podlaží tak, aby sjednotily výraz stavby a zároveň umožnily průhledy skrze dům. Velká okna tak nechávají plynout svah skrze hlavní obytný prostor, v důsledku toho je možné vnímat vnitřní prostor jako součást okolní krajiny, volně propojený se svahem, zahradou a lesem. Stavba používá současné tvarosloví i materiály, přitom využívá některé platné prvky z typologie místní venkovské zástavby: výrazně obdélný tvar hlavní figury domu s nepřerušovanou okapní hranou - hlavní vstup umístěný po delší straně domu z uliční strany - jednotraktová hlavní obytná místnost, orientovaná k přístupové komunikaci a do tří světových stran - asymetricky osazená střecha s přesahem a krytím vstupu - krytá veranda s kontaktem do veřejného prostoru. Konstrukčně se pak jedná o jednotraktový dům, kde hlavní a vedlejší hmoty domu jsou umístěny kolmo na sebe. Vstup je z uliční strany, v pomyslném průsečíku obou hmot, a dělí dům na dvě provozní části. V první části jsou při levé straně za sebou řazeny místnosti pracovny, šatny, koupelny a jednotlivých ložnic. Druhá část napravo slouží jako hlavní obytná místnost s jídelnou, kuchyní a krbem. Hlavní obytný prostor je blízce a bezbariérově propojen s okolní přírodou přes kryté terasy a zachovává průhledy na krajinu i skrze vlastní dům.

Dům využívá možnosti moderních technologií, kvalitních izolačních materiálů, trojitého zasklení a osvědčeného řešení světelnýchi tepelných zisků ze slunečního záření v zimních měsících, což přispívá k vlastnímu komfortu bydlení. Podlahové vytápění snízkým teplotním spádem je zajištěno zemním tepelným čerpadlem ve spojení se smart house technologií, pitná voda je čerpána na pozemku, likvidace odpadních vod je ekologicky zajištěna na pozemku, s možností zpětného využití dešťové vody. S ohledem na nízké tepelné ztráty může dům po dokončení solárního systému fungovat jako energeticky soběstačný.

Investor: Soukromá osoba

Projektant: Ing. arch. Jan Mareš

FOTO