Budova bývalého objektu sklárny je samostatně stojící objekt postavený zhruba na přelomu 19.-20. století. Nachází se v Lučanech nad Nisou podél hlavní komunikace, naproti vlakovému nádraží. Objekt byl postupně přistavován dle aktuálních potřeb a technologických procesů výroby skleněných korálů a doplňků. Jako celek však budova působí kompaktně.
Stavba je převážně dvoupodlažní, jen částečně třípodlažní se sedlovými a pultovými střechami a rozprostírá se na ploše 5952m2 Nadzemní výška domu od ulice dosahuje zhruba 14,5 metru, ze severu od příjezdové cesty 2-6 metrů (dle podlažnosti). Budova je půdorysně členitá do tvaru H hlavně díky přístavbám, které byly budovány postupně. Uprostřed celé dispozice je objemná dvoupodlažní hala s ocelovým příhradovým krovem – bývalým prostorem pro sklářské pece. Tento krov musel být ze statických důvodů sejmut a nahrazen replikou s vyšší únosností. Původní krov počítal s nepřetržitým provozem pecí, tudíž se neřešila zátěž sněhem, případně váha zateplení. Postranní trakty mají dřevěné krovy, které se podařilo kompletně zrestaurovat. Díky nadkrokevní izolaci zůstaly kompletně odhaleny a jejich nasvětlení zdůrazňuje jedinečnou atmosféru místa.
Při zahájení plánování rekonstrukčních prací byl objekt již téměř vyklizen a nejevil známky žádné ekologické zátěže, což výrazně uspíšilo veškeré práce. Rekonstrukce se opírala o původní dochovanou dokumentaci a byla plánována citlivě s ohledem na zachování autenticity místa.
Ve větší části objektu vzniklo muzeum veteránů, kavárna, specializované dílny, lakovna a také depozitář. Prostory bývalé brusírny se zachovanými nýtovanými ocelovými sloupy a vazníky, nacházející se v nejvyšším místě budovy, se proměnily ve VIP prostor pro nejvzácnější exempláře z řad automobilových exponátů.
Slovo architekta:
„Byla to největší výzva mé dosavadní praxe - přebudovat bývalou sklárnu se všemi přístavbami a technologií na moderní muzeum a dílny s depozitářem, a přitom zachovat geniua loci daného místa.
Po pěti letech práce a mnoha překážkách máme výsledek, který těší všechny zúčastněné. Můj obdiv směřuje hlavně k investorovi, který ustál mnoho nečekaných překvapení během stavby a musel udělat mnoho těžkých rozhodnutí, i s ohledem na finanční rámec celého projektu.
Mimo jiné, se nám při stavbě podařilo využít i některé původní prvky, jakými byly například šamotové cihly z původních sklářských pecí, které se nám sypaly před očima. Ty nyní zdobí bar místní kavárny „Na cestě“.
Těším se na to nejlepší nakonec, a to na samotnou expozici, kde si každý najde svého favorita, se kterým by se rád projel!“
Ing. arch. ONDŘEJ NOVOSAD
Investor: Horní huť s.r.o.
Projektant: Ing. Arch. Ondřej Novosad
