úvod
Zadáním bylo navrhnout jeden městský blok na území Dolního centra města Liberce. Urbanismus, který je výsledkem, má navazovat na roztříštěnost současného stavu okolí. Ze vzniklého urbanismu jsem si vybrala konkrétní tři budovy a řešila vztahy mezi nimi. Jeden z nich – bytový dům je zpracován podrobněji. Nová tvář centra Liberce odkazuje na starou zástavbu, dává čtvrti nový pohled na to, jakým způsob se dále může vytvářet.
souvislosti
Dolní centrum Liberce se řadí k historickým jádrům města. Prošlo si vývojem, jehož výsledkem je dnes smutná a nenavštěvovaná část města. Území má přímou návaznost na městské centrum. Městská čtvrť, ve které se nachází Papírové náměstí, má historické jádro, které bylo postupem času zničeno. Budovy se bouraly, nechaly dožít, přestavovaly, dostavovaly. Dnes se postupně ztrácejí a dožívají. Čtvrť je v současné době v žalostném stavu. Někteří lidé do oblasti jedou parkovat, někteří se jí úplně vyhýbají. Nebydlí se tu dobře a nebydlí se tu vůbec. V současné době v území chybí dodefinování veřejného a soukromého prostoru. Pro fungování místa je důležitá především návaznost na důležité městské prostory, a to hlavně na náměstí Soukenné, Sokolovské, Dr. E. Beneše, případně ulici Pražská. K celé oblasti dolního centra by se mělo přistupovat komplexně.
analýza
V docházkové vzdálenosti se nacházejí všechny potřebné instituce - radnice, školy, školky, kostely, soud s vazební věznicí. Není zde však žádné kulturní vyžití, umělecká škola pro děti. Oblast se nachází v dolíku pod svahem, po sejití strmého svahu se blok rozkládá na velmi rovinatém povrchu. K bloku vedou romantické uličky, schody i silnice. Jedná se o velmi klidnou část. Území má dostatek příchozích cest pro pěší i pro dopravu. V blízkosti se nachází množství volných ploch, často se jedná o městskou zeleň, parky, ale i zarostlá území nechaná napospas. V okolí jsou 4 náměstí. Na Široké vzniká plno obchůdků a služeb, malých podniků, dílen. Přesně tohle je ta atmosféra, kterou tato oblast vždy měla (manufaktury, dílny) a chci podpořit její rozvoj. Místo si vyžaduje dobře vyřešené parkování, parkovací dům, stání - v okolí je vysoký počet parkovišť. Kvůli aktivní záplavové zóně není nejspíš možné tvořit podzemní podlaží, podzemní garáže atd. Současná zástavba vyžaduje rázný zásah.
koncept
Člověk hledá užitečné a krásné prostředí - užitečné ve smyslu přátelské, ne ve smyslu funkčně dokonalé. Chci respektovat historické aspekty. Polyfunkčnost je výsledkem provázání činností prostorových charakteristik člověka, a to primárně pěšího. Chci zajistit podmínky pro hodnotný sociální život - sociální koheze a veře¬jný prostor. Veřejný prostor není jen část sídla ve veřejném vlastnictví, ale hlavně to, co strukturu vytváří. Relativně kontinuální ucelená stavba společně sdílených a užívaných prostorů a území. Vymezila jsem si několik podmínek, které chci v rámci navrhování dodržovat - krajina, struktura, měřítko, proporce prostorů a hmot, způsoby užívání sídla, zažité zvyklosti. Diverzita prostředí je jedním ze základních předpokladů pro stabilitu a udržitelnost jakéhokoli prostředí. Silná identita obce ve všech měřítkách, autenticita jejích lokálních projevů a hodnotná architektura.
K návrhu bloku jsem přistupovala s myšlenkou toho, že si musí zachovat jedinečný charakter a atmosféru. Proto jsou mezi domy co nejužší v pohledu z ulice, aby vytvářely romantické úzké ulice, které byly zde dříve tak typické.
urbanismus
Urbanismus se v území dolního centra po mnoho let proměňoval. Navázat na původní rozvržení by dnes již nebylo reálné. Toto území má svou jedinečnou atmosféru, díky svým úzkým uličkám a starým domům. Ty jsou sice ve většině případů ve špatném stavu, ale jejich fasády dávají život celému území. Rozhodla jsem se vytvořit zástav¬bu, která by podporovala tuto nahodilost a rozpadlost území. Klasický městský blok by rozbil jedinečnost dosavadní zástavby. Pokračováním v rozesetosti budov vzniklo v nové navrhované zástavbě 12 různých domů. Mezi sebou vytvářejí ulice, vnitrobloky a malé náměstí. Domy se snaží navazovat na okolní zástavbu svou výškou. Mají 3, 4 a 5 podlaží. Nejvyšším domem je 5 podlažní dům se střešní terasou. Vytváří tak významné nároží a definuje začátek nové části města. Mezi bloky vznikají příjemné prostory určené především pro obyvatele domů. Vznikají buď vnitrobloky se zahradami, hřištěm nebo malým náměstím. Náměstí je ohraničeno třemi domy. Vytvořený blok nekonkuruje blízkému centru. Ulice Lucemburská se narovnává, její oblouk je nahrazen ostřejší zatáčkou, která tak pomáhá vytvořit příjemnější zástavbu. Prostor na druhé straně od ulice je parkem a hřištěm. Svažitost terénu je pak využita spíše jako zelená terasa. Budova v parku je určena pro občerstvení - restauraci. Blok vytváří otevřené a uzavřené prostory, soukromé a veřejné.
materiál
Použitým materiálem je cihla. Jedná se režnou lícovou pálenou cihlu. Cihla se tváří upřímně, naze, nic neskrývá a umí stárnout. Fasáda zachovává styl starých domů, které jsou všude v Liberci. První patra mají oblouková okna, směrem nahoru vytváří jasný řád, který území potřebuje. Parter vítá a vytváří mezi sebou prostupnost a propojenost. Zároveň ale svým jasným rytmem vytváří rastr. Cihly se na fasádě střídají na stojato a naležato - běhounová vazba.
domy
Ve většině domů se nachází parter, v dalších patrech bydlení. Pro koho je bydlení určeno není přesně definováno. Ideální představou jsou spíše startovací byty a byty pro mladé rodiny. Území totiž této skupině lidí řekla bych více než nahrává. Ve třech domech se ve druhém patře nachází co-working, ateliéry a dílny. Původní myšlenkou také bylo podpořit co nejvíce řemeslníky a navrátit tak původní charakter. Tyto prostory by měly podpořit řemeslníky, podnikatele, umělce. Bylo žádoucí vytvořit prostředí převážně pro bydlení, doplněné o manufaktury v parteru a komerční prostory pro kavárny a drobné služby.
Dům, který navazuje na domy z ulice Široká navazuje na již stojící domy. Svou velikostí drží nejdříve tři patra a snaží se udržet hmotově ste¬jnou formu. Pak se výrazně zvedá do 5 pater. Tím právě vytváří nároží. Dům je dlouhý, proto v něm vzniká pasáž, kterou se dá projít na náměstí. Skrze oblouky vchází člověk na malé příjemné náměstí. V prvním patře se nachází parter s obchody a podniky. Do nich se vchází právě přes průchod v pasáži. V dalším patře se nachází místnosti určené pro co-working, dílny a ateliéry. Ve zbývajících patrech jsou poté bytové jednotky. Na střeše vzniká střešní terasa. Ta je určena pouze obyvatelům domu. I díky tomu, že dům vytváří pomyslnou věž, je vidět skvěle na okolní krajinu, město a samozřejmě Ještěd.
Dům, který se nachází za ním je určen pouze pro veřejnost. Svým vzhledem je atypický a vytváří jakési centrum dění v zástavbě. Jedná se o budovu, kde se mohou pořádat různé akce, přednášky koncerty pro veřejnost, ale i kroužky a kurzy. Jedná se zkrátka o veřejný dům, který naplno mohou využít obyvatelé bloku.
Posledním domem je klasický bytový dům s parterem. V prvním podlaží se nachází mimo to vchod do domu a kóje pro jeho obyvatele. V druhém a třetím podlaží se nachází vždy čtyři byty na patře. Jsou to byty určené pro dvě osoby, 2 + kk. Ve čtvrtém patře jsou poté dva větší byty pro 4 osoby, 4 +kk. Střecha domu je přístupná. Nachází se zde střešní terasa, která slouží pouze obyvatelům domu. Tam si lidé mohou odpočinout, opalovat se, grilovat, pěstovat rostlinky a užívat si výhled na Ještěd.
Dohromady spolu tyto tři budovy souvisí a odkazují jedna na druhou. Otevírají se k sobě a vytváří tak živé a příjemné náměstí.
Autor: Hana Kyzlinková, FUA TUL, Ateliér Buček a Horatschke
