Další projekt Další projekt
ZPĚT

Špejchar – rekonstrukce a přestavba na bydlení

Českolipsko

Budova špejcharu byla dříve součástí větší usedlosti, která stála na okraji obce na Českolipsku. Usedlost se skládala ze tří hlavních objektů – obytného domu, špejcharu a stodoly. V druhé polovině 20. století však byla vlastnicky rozdělena na dvě samostatné části. Novou hranici mezi pozemky utvořila severní a východní stěna špejcharu.
Důsledkem tohoto rozhodnutí bylo rozbití přirozené prostorové a funkční kompozice staveb. Orientace hospodářských budov ztratila svou logickou vazbu na původní obytné stavení. Došlo tak k živému zásahu do organicky fungujícího celku. Budovy stodoly a špejcharu vlastně osiřely, obdobně jako zdejší Sudety o pár desetiletí dříve, zbavené původního obyvatelstva.
V posledních desetiletích všechna stavení chátrala. S příchodem nového vlastníka hospodářské části přišla i naděje pro budovy, přilehlý sad a opuštěnou zahradu. Součástí práce architekta bylo dát nový a smysluplný význam stávajícím stavbám i souvisejícím prostorám a navrhnout nové vazby, které by místu vrátily ztracený život. Rovněž provést potřebné stavební práce a zhojit rány, která stavení utrpěla. Přitom jim však nevzít jejich paměť a historii a navázat tak na ztracenou nit příběhu.
Budova špejcharu byla nově uzpůsobena pro potřeby rekreačního bydlení s ohledem na původní charakter objektu. Do domu byl vložen vstupní portál s francouzským oknem a několik dalších otvorů, které změnily orientaci vnitřních prostor i je dostatečně prosvětlily. Prostory se předefinovaly nejen z hlediska jejich orientace a funkce, ale i celkové otevřenosti.
Hlavní obytný prostor je lehce přístupný z upraveného terénu přes předsazenou dřevěnou terasu a zaujímá celé původní patro špejcharu. Snaží se tak integrovat zážitek z celého vnitřního prostoru stavby do jedné místnosti, s okny do všech světových stran. Obytný prostor má přehledný koncept, který v sobě zahrnuje všechny základní funkce, tedy prostor pro vaření, stolování a odpočinek. Prostor je členěn jen solitérními bloky vybavení - kuchyňskou linkou, krbem s akumulační technologií a samostatným boxem v severní části, ve kterém je umístěno nezbytné sociální zařízení s potřebnou technologií domu.
Obytný prostor je otevřen do krovu objektu, ze kterého byl odstraněn povalový strop. Původní krov byl rozebrán, doplněn a opět sesazen, to vše se snahou zachovat původní dřevěné prvky, včetně historického podpisu původního tesaře. Krov byl opatřen vzdušným dřevěným laťováním, které odkazuje k původnímu užití stavby - sušárny chmele. Část krovu byla nově zaklopena dřevěnou podlahou - vzniklo tak podkroví, které je vyčleněno jako prostor pro spaní.
Podkroví zaujímá polovinu půdorysu a je volně spojeno s obytným prostorem. V interiéru bylo potřeba vyřešit obvyklé problémy starších staveb, jako je vlhkost stěn a jejich tepelná izolace. Použitá řešení využila difúzně otevřenou vnitřní tepelnou izolací v problematických částech. Stěny byly opatřeny prodyšnou bíle lomenou vápennou omítkou a vápennou malbou. Podlaha byla provedena z masivních dubových prken, která budou stárnout společně s domem. Výsledkem je výborné vnitřní klima kamenné stavby v letních měsících, s velmi kvalitní izolační schopností v chladnějších obdobích roku.
U vnějšího líce stěn bylo rozhodnuto přiznat jednotlivé stopy původních stavebních materiálů. Tyto prvky byly znovu očištěny a vyspraveny. Pískovcové kvádry, hrubý opukový kámen či pálené cihly byly ponechány v obnaženém stavu, některé prvky (šambrány oken, profilované římsy) byly opatřeny omítkou a uvedeny do původní podoby. Následně byla celá fasáda barevně sjednocena bíle lomeným vápenným zátěrem. Vznikl tak plastický reliéf fasády, který zachovává historické vrstvení a jehož povrch se proměňuje během dne podle úhlu dopadu slunečních paprsků.

Jméno přihlašovatele: Ing. arch. Jan Mareš

Investor: Soukromá osoba

Projektant: Ing. arch. Jan Mareš

Realizační firma: Jaroslav Beneš

FOTO