Konverze kina (Bio invalidů) pro Muzeum automobilových veteránů, Turnov. Spolek válečných invalidů založený v Turnově roku 1919 dlouhodobě usiloval o výstavbu nového kina. První návrh „Bio invalidů“ vypracoval v roce 1927 Oldřich Liska, realizován byl návrh Karla Salače, zahajovací představení proběhlo 15.11.1930. V kině se promítalo do roku 1989, později bylo využíváno jako asijská tržnice, v posledních letech opuštěno.
Vlastní podstata nového uspořádání je založena na prolínání a kontrastu starého a nového. Vše historicky podstatné tvoří rámec absorbující nové, kontrast mezi historickou substancí a současným mobiliářem je součástí práce s domem. Záměrem bylo přijmout historický kontext domu, zachovat vše důležité a podstatné z památkového hlediska a navrhnout možné úpravy, které umožní historickému objektu kina pokrýt všechny nároky, které se kladou na současný provoz muzea automobilů.
Podstatnou částí konverze „Bio invalidů“ je vložení expozičního patra do hlavního prostoru kina, vzhledem k dostatečné výšce mezi 8- 9m jde o řešení, které umožní vystavit asi 35 automobilů v hlavním expozičním prostoru. Vložené podlaží má formu galerie, střešní světlík nad centrální částí zabezpečí i přirozené denní osvětlení. Exteriér hlavní části kina zůstává v původním historickém výrazu, ve snížené servisní jihozápadní části je navržena střešní nástavba s expozičním café. Půdorysné řešení vychází z funkčního uspořádání biografu a sleduje tak obrys své vnitřní skladby i funkce. Od jeviště, kterému je vymezen nejširší pás biografu. Biograf má rámovou železobetonovou konstrukci vyzděnou cihelným zdivem, střechy vesměs železobetonové. Podsklepená je pouze část objektu. Kromě prostor nutných pro provoz biografu byla v budově ředitelna, zasedací síň a byt pro domovníka se samostatným vchodem z ulice Krajířovy. Za jevištěm byla místnost pro účinkující, také se samostatným vchodem z ulice Trávnice, jemuž je věnována nejvýraznější partie budovy. Zaoblenému přízemnímu nároží dominuje vstup akcentovaný polosloupy, jež doplňují oválná okna po obou stranách vchodu, nad nímž je umístěn kubistický přístavek se znakem české státnosti.
Vstup muzea je identický s původním vstupem, info a pokladna je doplněna samoobslužnou šatnou, vstupní partie zahrnuje dále služební vstup, prostory toalet pro návštěvníky, nově umístěný výtah a rekonstruované únikové schodiště. V prostoru původního zázemí účinkujících v severní části domu ponecháváme prostory zázemí muzea, nové schodiště potřebné pro únik návštěvníků z expozice 1.patra je součástí původního jeviště.
V 1.patře jsou kromě expozičních ploch umístěno zázemí zaměstnanců, toaleta pro imobilní, v severní části je zpřístupněna exteriérová terasa v křížení ulic Kramářovy a Trávnice.
2. patro v nové nástavbě, která rozšiřuje původní promítárnu navrhujeme expoziční café s možností vystavit i zde 1-2 automobilové veterány. Dostatečné prosklená fasáda s nízkoreflexním zasklením sklem bude zároveň pozvánkou výstavy.
Architektonická artikulace sleduje původní historické povrchy kina, vápenocementovou škrábanou omítku (břízolit) s ponecháním všech historických prvků, nová část bude mít současný charakter, kromě nízkoreflexního zasklení navrhujeme kovový obklad –eloxovaný tmavě šedý hliníkový obklad včetně římsy.
Interiérový charakter počítá s uplatněným původní železobetonové konstrukce bez dalších dodatečných obkladů, průmyslový technický vzhled je doplněn tvarově střídmou vestavbou doplněnou centrálně umístěným světlíkem.
Materiálový koncept je podobně střízlivý, podlahy z běleného broušeného betonu, ostatní povrchy v odstínech bílé a lomené šedé, záměrem je vytvořit materiálově i barevně neutrální prostředí pro expozici automobilů.
Stavebník: Jindřich Svoboda
Dodavatel: Laknestav
Autor: doc. Ing. arch. Jiří Buček, Ing. arch. Jiří Chmelík
Projektant: SIAL architekti a inženýři s.r.o. Liberec
