ZPĚT

Edukační pavilon rostlin

Jablonecká 999, 460 04 Liberec

Nosnou myšlenkou mého návrhu je umožnit lidem nestandardní úhel pohledu. Neomezuji se pouze na pohled v jedné úrovni, ale nabízím možnost prozkoumat všechny rostliny detailně, v různých výškách a z více možných perspektiv.

Pavilon rostlin je připraven nejen na vzdělávání místních učňů - zahradníků, ale i studentů základních a středních škol, nebo široké veřejnosti. Doprovodný program může probíhat formou exkurzí, přednášek, workshopů, laboratorních cvičení a výstav.
Na stavbu jsou využity moderní technologie s důrazem na udržitelnost umožňující její dlouhou trvanlivost bez větších zásahů. Návrh navazuje jak geometrií, tak použitými materiály na současnou podobu areálu Střední odborné školy v Liberci.
Pavilon rostlin je umístěn za stávající skleníky, na volnou louku v rámci areálu. Svou rozlohou nezabírá celou volnou plochu a nechává tak prostor pro budoucí rozvoj. Původní skleníky využívám jako skleníky zásobní.
Hlavní vstup je situován mezi zmíněné skleníky. Po vystoupání schodů se naskytne průhled na pavilon rostlin, který návštěvníka navede okolo školního zahradnictví přímo ke vchodu.
Edukační pavilon rostlin funguje oproti botanickým zahradám na trochu jiném principu. Nejedná se o zahradu s vnějšími expozicemi a skleníkem. Všechen děj se odehrává na jednom místě. Stavba není jen doplňkem na pozemku umožňující tvorbu jiného prostředí pro pěstování exotických rostlin. Jak vnitřní expozice ve sklenících, respektive fóliovnících, tak vnější expozice jsou umístěny v rámci navrhovaného pavilonu. Stromy i menší rostliny jsou součástí stavby a stavba s nimi vytváří jeden celek. Spojují se zde dva kontrastní obory do harmonického celku přírody a architektury, kde ani jedno neexistuje na úkor druhého.
Pavilon rostlin je rozdělen na tři pomyslné části. Centrem každé z nich je skleník definující jednotlivou oblast. Všechny okolní platformy, atria a pěstební plochy jsou osázeny rostlinami a stromy této kategorie. Návštěvník tak má možnost pozorovat nejrůznější rostliny jedné oblasti pospolu a v kontextu, který mu není běžně umožněn. Stavba nabízí velkou variabilitu možných průhledů a úhlů pohledu na každý exponát.
V Pavilonu rostlin nejsou vytvořeny žádné prohlídkové okruhy. Všechny cesty jsou záměrně větvené. Díky tomu, že jsou umožněny průhledy všemi směry, i pod sebe, se naskýtá návštěvníkovi pokaždé jiný pohled, i když se vrací po stejné cestě zpět. Zároveň je umožněno si každou návštěvu pavilon projít jiným způsobem a dostat tak ve spojitosti s proměnlivostí vnějších expozic jiný zážitek.
Cesty skrze expozice se vlní jako stezky krajinou. Ostatní cesty jsou součástí budovy, proto jsou stejně ortogonální, jako budova sama.
Do vyšších pater se návštěvníci dostanou za pomoci tří schodišť, případně osobního výtahu, který je umístěn u centrálního schodiště zhruba uprostřed stavby. Pro obhospodařovávání pěstebních ploch na vyšších místech slouží nákladní výtah umístěný vedle osobního.
Na některých koncích expozičních platforem, či na jiných místech jsou cesty rozšířeny a tvoří tak respiria, která slouží jak pro odpočinek, tak pro případnou větší koncentraci lidí v případě exkurzí, komentovaných prohlídek a výstav.
Ve třetím patře je umístěn expoziční pavilon. Tento prostor splňuje nároky na skleníkové prostředí, zároveň se dokáže přizpůsobit jakékoliv tématické výstavě rostlin, ať už spolku kaktusářů, masožravkářů, či jiných. Nemusí však sloužit jen pro vystavování rostlin samotných, ale i pro pořádání jiných společenských akcí.
V posledním patře je skrze nížinný deštný les vedena lávka, která návštěvníkovi nabízí pohled do korun tropických stromů. Zde ve větší výšce může zblízka pozorovat nejen stromy samotné, ale také epifytní, či hemiepifytní rostliny, které se přichytávají ke kmenům a snaží se skrze hustý porost prodrat ke světlu.

Autor: Ondřej Drahokoupil, FUA TUL

FOTO